PůlPIM 2012

Již tradičně v Praze. Tenhle závod má pro mě trochu historickou hodnotu, takže i když už jsem si říkal, že do té tlačenice nepůjdu, zase jsem stál na startu. Mojí výkonosti neodpovídající číslo patnáctset a nějaké drobné, koridor D. No nevím, podle čeho ty čísla přidělují.

Už dlouho jsem nezávodil, takže jsem přepálil začátek. Hlavně první dva kilometry jsem si neuvědomil, mezi jakými "chrty" jsem se díky starovnímu číslu ocitl. Pak už bylo pozdě a od 12. km jsem se dost trápil a zpomaloval. Věděl jsem před závodem, že mám na čas pod dvě hoďky v poho a 1:55 dám, když se budu více snažit. Ale vítr, hodně lidí v ulicích a rychlejší začátek mě donutil bojovat více, než jsem předpokládal.

Za konečný (a pro mě nadstandardní) čas vděčím hlavně skvělému vodiči tempa s balonkem 1:50 hod. a pankáčským kokrhelem. A myslím, že nejen já :-)
Když mě na cca 18,5 km předbíhala jeho skupinka, neměl jsem na to, abych se ho chytil. Zmizel mi z očí a já jsem to chtěl už nějak doklepat za 1:55.
No jo, jenže on se vrátil a začal na nás křičet jako posedlý, že to už není daleko, že to pod 1:50 dáme atd.
Tak jsem nasadil tempo tak 4:20 min/km (!), jemu jsem utekl a v cíli to stačilo těsně pod 1:50 hod.Za cílem jsem se pak ještě otočil, prodral se k němu masou lidí a osobně mu stiskem ruky poděkoval, protože bylo za co.

Jinak známí zaběhli hůře, než před závodem čekali. Což trochu zamrzí, ale hospoda a jídlo a nealko pivo bylo fajn. Takže zase za rok.

PS:
Březen byl vůbec fajn měsíc. Naběhal jsem 190 km, což se mi už rok a půl nestalo. Bylo totiž tak krásný počasí, že se prostě běhat muselo :-)
V dubnu chci naťapat ještě dost kilometrů tak, abych PIM v květnu zvládl alespoň za 4:20 hod. Ale hlavním cílem bude doběhnout. Teda jestli to nebude v mém případě spíše "pochoďák" :-)